České lesnictví v evropských souvislostech

Na konferenci České botanické společnosti Diverzita, dynamika a management lesní vegetace v Praze 29. - 30. 11. 2008 zazněla přednáška Josefa Fanty České lesnictví v evropských souvislostech. Se svolením autora ji nabízím v plném znění ke stažení. Kompletní sborník abstraktů z konference je na stránkách České botanické společnosti.

Abstrakt

Od vzniku organizovaného lesního hospodářství na počátku 18. století se české lesnictví aktivně zapojilo do vývoje ve střední Evropě a stalo se jeho organickou součástí. V 50. letech minulého století vznikla česká lesnicko-ekologická škola, co do úrovně rovnocenná hnutí “Naturgemäße Waldwirtschaft” v sousedním Německu. Tato škola byla zlikvidována totalitním režimem a nahrazena schematickými přístupy k pěstování lesa a centralistickým plánováním s jediným cílem: maximální produkce dřeva. Ke změně těchto přístupů nevedly ani hluboké degradační následky nadměrné kyselé depozice, rozsáhlé polomy a gradace hmyzích škůdců v 70.-90. letech minulého století.

Se vzniklou stagnací se nevypořádal ani vývoj po r. 1989. Naopak je zřejmé, že v důsledku chybných politických a organizačních rozhodnutí se stagnace českého lesnictví v tomto období spíše prohloubila. V pojetí lesa a lesnictví došlo v Evropě v posledních 20 letech k významným změnám (trvalá udržitelnost, víceúčelovost, ochrana biologické diverzity, vázání CO₂, mitigace klimatické změny), které se staly náplní řady významných mezinárodních dokumentů a doporučení Evropské unie. Na tento vývoj současné české lesnictví reaguje naprosto neadekvátním způsobem.

Zastaralý lesní zákon neumožňuje zformulování moderní lesnické politiky. Nevhodná organizace sektoru, nízká úroveň řízení a absence komunikace směrem dovnitř i navenek nepodporují inovaci. Lesnický výzkum a univerzitní výuka dosud nereagovaly na nové vědecké podněty, které výše uvedená změna vnesla do evropského lesnictví. Nemohou se v důsledku toho podílet na evropské vědecké spolupráci a zaostávají za úrovní lesnicky vyspělých evropských zemí.

Změna tohoto nepříznivého stavu je v plném rozsahu závislá na politickém rozhodnutí. To by se mělo opírat o komplexní audit provedený skupinou nezávislých odborníků. Řešení by mělo vyústit ve formulaci nové, moderní koncepce českého lesnictví. Tím by se vytvořily podmínky pro to, aby české lesnictví navázalo na své pozitivní tradice a stalo se do budoucna aktivním činitelem lesnické spolupráce ve středoevropském prostoru.

Celý text přednášky je v připojeném souboru ke stažení.