Poslední komentáře

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 25 týdny

    Kladete několik otázek, promiňte, že na všechny asi neodpovím.
    Na svém webu hlídám komentáře většinou každodenně, teď jsem měl pár dnů výpadek, pokusím se polepšit.
    Když nemám o něčem dost informací a chci mít na věc názor, pak mám různé možnosti: věřit nebo nevěřit nebo hledat další objektivní informace a nejlépe se přesvědčit osobně, pokud to jde.
    Do diskusí o Šumavě jsem se začal míchat, až jsem to tam osobně viděl. A protože nešlo jen o půldenní exkurzi někde po silnici a protože jsem si přitom ověřil, že lesnické problémy na Šumavě nejsou až tak odlišné od jiných českých hor, tak si myslím, že mohu zveřejnit některé názory.
    1. Suchý les není mrtvý les. K tomu ale musíte pochopit, že les nejsou jenom stromy, a že se bavíme o území, kde se společnost rozhodla vzdát se zdroje suroviny a ponechat les přirozenému vývoji.
    2. To zmlazení, které jsem tam v tzv. mrtvých lesech všude viděl, je podstatně lepším základem pro budoucí zdraví a stabilitu lesa než jakákoliv umělá obnova včetně podsaby. Důvodů je víc a není to na krátký komentář.
    3. Relativní řídkost zmlazení v nejvyšších polohách je přirozený jev. Přirozené horské smrčiny jsou řídké, v podstatě složené ze solitérních stromů nebo "rodinných hloučků", většinou vzniklých na trouchnivějících padlých kmenech nebo kolem starých pahýlů nebo dokonce vegetativním způsobem (podobně jako hřížením).
    4. Téměř všude v "mrtvých lesích" je vidět přeživší plodící smrky a také nejmladší semenáčky, prokazatelně vzniklé po uschnutí převážné části starých stromů. Kromě toho opadlé smrkové semeno v zimě na ledové krustě klouže ve větru stovky metrů daleko. Že tam není dostatek semen, aby vznikl nový les, není pravda.
    5. V tzv. mrtvém lese a zejména v místech s ponechaným kalamitním dřívím bez odvětvení je po určitém čase (nikoliv ale za stovky let, jak se někdy tvrdí) mnohem více jeřábu a dalších dřevin, které jinak téměř úplně likviduje zvěř. Ta se mezi "chlupaté" vývraty a zlomy dostane jenom obtížně. Navíc tam mají spoustu příležitostí ptáci, kteří svým trusem roznášejí semena jeřábu. Takové množství jeřábu (ale v nižších polohách i jedle, buku, klenu, osiky) jako na Šumavě ve starých vývratištích s ponechaným dřevem jsem dosud viděl jen v dobře udržovaných oplocenkách. Tam, kde je starého ležícího dříví méně a kam se dostane víc zvěře, jsou často jediná místa se semenáčky právě plošky bezprostředně chráněné větvemi starého vývratu. A kvůli mikroklimatu také bezprostředně kolem starých pahýlů. (Občas se tvrdí, že to jsou většinou podsadby, ale to se podle mě hodně přehání. Podsadby jdou poznat.)
    6. Kotlíky - ten článek o kotlících, ze kterého jste asi čerpala, se netýkal bezzásahových území ŠUNAP a bylo by to na delší povídání.
    7. Ochrana proti kůrovcům mimo bezzásahové plochy je podle toho, co jsem viděl, nadstandardní.
    8. Na výroky typu "sežraný les kůrovcem" už jsem alergický. Jestli něco žere naše lesy, tak je to především zvěř.
    9. Všechno ostatní je politika, resp. pokrytectví.
    Milan Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 25 týdny

    Už jsem se koukla, jsou i jiné než jen jihočeské Albrechtice. Ale ten server nefunguje, tak - jak bych čekala. Nevyrábí odpovědi na počkání.!!!!!
    Vím, že sežranou Šumavou už nemá smysl se jakkoli zabývat. Snad ty kotlíky bude tvořit a zalesňovat někdo v té dosud ještě nesežrané Šumavě.

    Promiňte nejsem z oboru, píšu koniny, omlouvám se. Ale pohled na sežranou Šumavu snad nemůže nikoho nechat v klidu.....A Vy určitě víte, jak na to.!

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 25 týdny

    Dobrý den, pane inženýre.

    Pravděpodobně nemáte silvarium příliš v oblibě. Tak snad se to uloží zde.

    Je pravda, že žádné konstruktivní návrhy, co s uschlou Šumavou , se tam neobjevují a neobjeví. I při znalosti Vašich článků (považuji Vás za jednoho z mála ekologicky uvažujících lesníků) stále nevím, co byste s těma mrtvýma lesama dělal Vy. Jsou mrtvý, to mi nevymluví ani borůvčí ani přirozené zmlazení, které se tu a tam nachází. Ale tam, kde je jen dřevní hmota, není ani borůvčí. Nemá kde a kam růst. Vím, že nemáte rád holiny. Dokonce jsem se včera přesvědčila, že na holiny jsou experti Rakušáci, nikoli ing.Zlábek Stačí vylézt na Plechý - pak přes Trojmeznou na Třístoličník. To, že Schwarzenbergové vybudovali stejnověké stromové patro ...stalo se. Ale co teď s tím?
    Včera jsem viděla holiny posléze zalesněné nejspíše přípravnými dřevinami a nejspíše ing. Žlábkem. Hned vedle v přímém kontrastu Krejčího mrtvý les. Obojí vypadalo hrozně. Vaše "kotlíky" jsou na Šumavě v tuhle chvíli uskutečnitelné jen na místech, které ještě nejsou úplně sežrané. A i tam půjdou těžko a určitě budou mít větší rozlohu než jen několik arů.
    Můžu poslat fotky (Smrčina, Plechý, Trojmezí, Třístoličník, Prameny Vltavy ....zcela čerstvé, budete-li chtít).
    Vím, že asi máte práce nad hlavu - spravujete Písecké Hory?????? Ale odskočit byste si aspoň s odpovědí mohl.

    Zdravím: Jitka Marková ( a omlouvám se , pokud nepoužívám dobře lesnické termíny)
    markova.cb@seznam.cz

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 33 týdny

    Souhlasím, že v situaci, kterou popisujete, je náseka na výšku stromu jedním z nejméně škodlivých řešení. Pokud však soustředěním se na "urychlenou obnovu přestárlých porostů" opět neoddalujeme výchovu a přípravu pro co nejčasnější obnovu a přeměnu druhové skladby pod porostem!
    Kromě toho je důležitější omezení celkového rozsahu holin v rámci LHC než jen jejich velikosti.

    M. Košulič

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 34 týdny

    Samozřejmě 0,30ha jsem uvedl jako horní hranici, nikoliv ideál. Mimochodem 0,30ha je také 30(přesněji cca na 1stromovou výšku)x100m - na dlouhých svazích vhodné expozice v tom nevidím problém.
    Bohužel v životě musí dělat člověk kompromisy. Pokud se potýkáte s nutností urychlené obnovy rozsáhlých přestárlých převážně smrkových porostů a chcete to spojit s přeměnou druhové skladby, myslím si, že tyto seče to jedné výšky porostů nejsou žádným zločinem. Ponechávání jednotlivých stromů či skupinek jiných dřevin (zejména JD, ale i výstavků MD, BO nebo DG) se rozumí samo sebou.
    Vámi popsaný způsob je velmi vhodný v porostech ve věku kdy vstupují do obnovy - zde mám dostatek času - minimálně 40let dělat vše tak jak popisujete.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 34 týdny

    Ještě k té velikosti holiny pro buk, 0.30 ha je 50 x 60 m, větší část takové holiny je celý den osluněná. Takový kotlík by aspoň neměl být holosečný, ale clonný. A jak říkáte sám, čím menší, tím lépe, a když už holosečný kotlík, tak "na výšku stromu"=0.10 ha.
    Zdraví
    Milan Košulič

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 34 týdny

    Ano, to je jiná situace než u SM, kde výchova bývá zaměřena naopak na podporu těchto "předrostlíků". Nicméně i BK je tisíce let adaptován na vývoj v mládí ve stínu, čili je pravděpodobné, že plné oslunění od počátku může způsobovat i fyziologické poruchy, s jejichž následky se budeme potýkat v budoucnu. Kdo před třiceti lety mohl předvídat, že začnou chřadnout už smrkové tyčkoviny? Je toho hodně, co o dřevinách a vůbec o vztazích v ekosystému nevíme. Proto bychom měli s "předběžnou opatrností" předpokládat, že každý nepřirozený lidský zásah do ekosystému lesa, prováděný masově a dlouho, může mít v budoucnu fatální následky. A tam, kde to jde, se takovým nepřirozeným zásahům vyhýbat. Například tím, že když už musíme použít BK na holině, nebudeme bránit bříze z dodatečného náletu, aby jej předrostla.
    Třídění sazenic mi ani nepřipomínejte, stejně jako drastické poškozování kořenů při jakékoliv umělé sadbě včetně krytokořenné. Čím méně budeme sadbu potřebovat, tím lépe.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 34 týdny

    U toho buku a vlastně u všech podobně vychovávaných dřevin bych to tak tragicky neviděl.
    Výchovou v prvních zásazích přece odstraňujeme obrostlíky a předrostlíky, což jsou v podstatě r stratégové - pionýrské nejrychleji rostoucí typy.
    Nevýhody adaptace na holiny se tím dle mého názoru stírají.

    Daleko větší nebezpečí vidím v naprosto běžně rozšířené praxi roztřiďování sazenic ve školkách podle výškových tříd. Zde se přímo selektují jednotlivé růstové typy a výchova v případě vyselektování vyšších sazenic již nemusí nic vyřešit. (viz např. výzkum Ing. Juráska u horského smrku)

    Pozn. Samozřejmě že vše má své meze. Holina pro stiinné dřeviny by jen vyjímečně měla přesahovat cca 0,30ha souvislé plochy, čím méně tím lépe.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 46 týdny

    Zdravím a díky za odpověď. My tady v Brdech máme skutečně výhodu, že přestože smrkových monokultur je zde tak vysoké zastoupení, díky chudým půdám a snad i vyšším srážkám netrpí tolik různými škodlivými činiteli jako třeba na severní Moravě či Slezsku (pokud se respektují základní pravidla ochrany lesa). (Např. na naší LS Obecnice činil v roce 2008 podíl nahodilých těžeb z celkové těžby 12%, loni to bylo díky Kyrillu 57 %, předloni 11%). Nicméně není pochyb o tom, že podíl MZD je nutno podstatně zvyšovat. Nu a využití malých obnovních prvků pro obnovu je tím nejspolehlivějším způsobem. Přesto si ale myslím, že v určité fázi vývoje je vhodné kotlík uvolnit ze strany proti ohrožujícímu větru a kvůli dostatečnému přísunu světla. Vzniklá buková mlazina v původním kotlíku pak bude stabilnější, pevnější a bude lépe odrůstat. Přiřazením dalšího malého obnovního prvku navíc mohu využít k další obnově bukem.

    S pozdravem Václav Pernegr.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 46 týdny

    Pane inženýre,

    po přečtení Vašeho článku v LP 4/2008 jsem si znovu uvědomil jednu věc: převažující chudá stanoviště jako u Vás a naopak živná v našem podhůří Jeseníků je něco hodně odlišného pro celkovou filosofii hospodaření. Nás na Krnovsku a Opavsku se zřejmě více dotýkají všechny neduhy smrkového hospodářství než v Čechách. Myslím, že i díky tomu si silněji uvědomujeme, že čím lépe využijeme nebo čím lépe napodobíme (když už musíme) přírodní procesy, tím lépe pro stabilitu budoucího lesa. Igor Míchal to kdysi s nadsázkou napsal takto: "les bude buď přírodě blízký, nebo nebude žádný".

    Konkrétně k rozšiřování kotlíků. Důvody proti tomu mám hlavně tyto: okrajové stromy po obvodu kotlíku se během několika let poměrně dobře zpevní. Několikrát jsem viděl, že při kalamitě, která postihla mýtní porost silným proředěním, zůstávaly pravidelně stát okrajové stromy kotlíků (např. starších kůrovcových ohnisek) a padaly až stromy za nimi. Odkacováním vliv tohoto "návykového efektu" u okrajových stromů odstraníme a zvýšíme tak riziko rozvrácení celého porostu větrem.

    Pro stabulitu porostu má větší význam individuální odolnost jedinců než "hromadná" odolnost vzájemným krytím. Tomu lépe odpovídá malá velikost kotlíků (zhruba do 8-10 arů, jak uvádíte i Vy) a hlavně jejich nerozšiřování, ale zakládání nových. Rozšiřováním kotlíků se sice postupně dosahuje vzájemného krytí (pokud nám tento záměr nepřekazí kalamita), ale mozaikovitost budoucího porostu je snížena.

    Buk i jedle potřebují (nejen že snášejí) zástin podstatně delší dobu než odpovídá běžným obnovním dobám porostů v pasečném lese. Tomu opět lépe odpovídá nerozšiřování, ale zakládání nových kotlíků mezi starými, pokud to jde. Samozřejmě současně výběrová až clonná těžba mezi kotlíky (zralostní výběr).

    Kotlík je tak trochu "z nouze ctnost" - kompromis mezi nutností relativně rychle přeměnit smrkové monokultury v horizontu kolem 40 let a snahou o přírodě bližší postup - jedle, buk i smrk se prostě přirozeně obnovují spíš "bodově" než "skupinovitě" a v mládí rostou desítky let ve stínu, spíše přežívají, než se nad nimi uvolní prostor jedním, nejvýš několika starými jedinci. Čím lépe budou této přirozenosti našich hlavních dřevin odpovídat metody hospodaření, tím lépe pro budoucí les (a koneckonců i člověka).

    Ale co můj názor na kotlíky nejvíc ovlivnilo, byla návštěva s Pro Silvou na revíru Hetlín Kutnohorských městských lesů. Tam jsem viděl kotlíky zakládané F. Kratochvílem před a po 2.sv.válce, které nebyly rozšiřované. Přiznávám, že mě to uchvátilo.

    K Vašemu článku mám jinak asi jedinou poznámku: za léta kalamit na Krnovsku jsem dospěl k přesvědčení, že mnohem důležitější starostí než obnova "přestárlých" porostů je neustálé vytváření a udržování podmínek pro obnovu v dospívajících porostech. Tedy aby obnova probíhala i v porostech, kde z nějakého důvodu kalamity nejsou, a to i za cenu překračování závazného ustanovení (samozřejmě nutno ošetřit papírově).

    S pozdravem a díky za diskusi

    M. Košulič ml.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 46 týdny

    Souhlasím. Ale v určité fázi vývoje (cca po 10 - 15 letech) musí být kotlík uvolněn, je to nezbytné pro jeho další vývoj. Buď jeho obsekem nejlépe od SV (zvětšení třeba zase o osm arů) nebo začleněním do okrajové holé seče. Nějaké praktické zkušenosti okolo toho jsem publikoval v Lesnické práci č.4/2008.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 46 týdny

    Jistě, 20 arů je lepší než 1 ha a 8 arů je vhodnější než 20. Na tomto webu, resp. v jeho starší verzi, je několik článků, které se jedlí zabývají. Kotlíky ani náseky rozhodně nezavrhuji, ale tak do výšky porostu. Chybou je jejich rozšiřování. Kdyby těch 20 arů, jak uvádíte, bylo všeobecně uznáváno jako limit pro přestavby smrčin, to by bylo dobré. Jenže není.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 8 roky 46 týdny

    Článek je pojat dosti obecně. Od jaké velikosti holiny se to dá takto brát? (Samozřejmě podle konkrétních podmínek porostu). Kultura buku s jedlí založená v osmiarovém kotlíku je též špatná? Jistěže na velkých holinách, obzvlášť kalamitních, se prakticky nedá buk s jedlí úspěšně použít. Ale malé obnovní prvky (dejme tomu do 20 arů v zástinu či závětří) zalesněné bukem a jedlí jsou snad základem přestavby SM monokultur. Aspoň tedy podle mne.

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 8 roky 51 týdny

    Sohlasím s Ivanem, čím dál víc.

  • Dub na kalamitních holinách   Před 8 roky 51 týdny

    Klíč k určování původních druhů dubů na Slovensku je přílohou k článku M. Benedíkové a L. Beranové: Sběr osiva a problematika určování druhů dubu (Ročník 82 (2003)/Lesnická práce č. 06/03)

  • Dub na kalamitních holinách   Před 8 roky 52 týdny

    Peňáz, J.: PŘIROZENÁ OBNOVA DUBU (Ročník 78 (1999)/Lesnická práce č. 9/99)

    Hrdlička, O.: ROZLIŠOVÁNÍ DUBŮ A MOŽNOSTI UDRŽENÍ DRUHOVÉ ČISTOTY V LESNÍCH POROSTECH (Ročník 79 (2000)/Lesnická práce č. 11/00)

    M. Benedíková, L. Beranová: Sběr osiva a problematika určování druhů dubu (Ročník 82 (2003)/Lesnická práce č. 06/03)

    Kadlus, Z.: Poznámky k pěstování dubu (Ročník 84 (2005)/Lesnická práce č. 4/05)

    Marie Benedíková, Jolana Kyseláková: Druhová čistota uznaných porostů dubu (Ročník 84 (2005)/Lesnická práce č. 10/05)

    Za prvé je třeba vymýtit názor, že dub letní s dubem zimním se často kříží (toto tvrzení je například uvedeno ještě v Hospodářských doporučeních podle hospodářských souborů a podsouborů (Příloha LP 1/1997). Naopak, spontánní hybridizace sice existuje, ale dochází k ní v podstatně menším rozsahu, než se dosud předpokládalo (např. Květena České republiky, sv. 2, Academia, Praha 1990). Avšak zůstává skutečností, že praktické rozlišování jednotlivých druhů dubů je velmi obtížné, resp. lze to u jednotlivých stromů, ale obtížně u celých porostů. Zdroje reprodukčního materiálu však musí být druhově čisté a tak rozlišování při umělé obnově by nemělo činit potíže. Jak to však funguje ve školkařské praxi, o tom mám pochybnosti.

    Za druhé preferovat přirozenou obnovu (resp. vyloučit umělou obnovu dubu) všude tam, kde se vyskytují vitální a zdravé dubiny, včetně porostů s dubem jen přimíšeným, a to bez ohledu na zastoupení jednotlivých druhů dubu.

    Za třetí omezovat umělou obnovu sadbou, protože vliv podřezávání kořenů a deformací při sadbě může mít fatální následky na zdraví a stabilitu budoucích porostů. Ignorování tohoto rizika považuji za stejný problém jako nerozlišování jednotlivých druhů.

    Za čtvrté - pokud už přistoupím na umělou obnovu dubu, měl bych mít jistotu, že osivo nebo sadební materiál je toho druhu, jaký požaduji.

    Nic z výše uvedeného však nepopírá názor uvedený v článku, že obnova dubu přímo na kalamitní holiny je chybou.

  • Dub na kalamitních holinách   Před 9 roky 19 hod

    V článku, který je velmi dobře napsaný jsem nenašel rozlišení mezi skupinami dubu zimního letního, které mají výrazně rozdílné nároky na prostředí, zejména na dostupnost vody. Tento rozdíl nejvíce vynikne na extrémních stanovištích. Skupiny dubu zimního podstatně lépe snáší sucho a i zastínění v mládí než dub letní. V nárocích na teplo jsem rozdíly ani nezpozoroval. Na kalamitních holinách asi lépe půjde dub letní v závislosti na vodě, který se však projeví výrazně až později. Nedostatek vody se projeví zejména v pozdějším věku podle stanoviště, ale na štěrkových terasách kolem Znojma se výrazné rozdíly začnou makroskopicky projevovat již okolo 50let věku tím, že dub letní podstatně méně plodí, téměř se nezmlazuje a koruna začíná shora prosychat v závislosti na extrémy v dlouhotrvajícím suchu, které zde bývají časté. Duby zimní v sousedství jsou vitální a dobře plodí a zmlazují se i pod porostem. Na luhu s poměrně stálou a vysokou hladinou podzemní vody a úrodnou půdou naopak se lépe daří skupině dubu letního. Před časem proběhly na stránkách LP podrobné informace o dubech ve střední Evropě a bylo by dobré se k nim vrátit a dále je zpracovat a poznatky aplikovat.

    Přemysl Voborník

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 9 roky 2 dny

    ...za pochvalu. Nepřehlédl jsi odkaz na fotky na konci článku o buku? Je tam trochu schovaný.
    M.Košulič

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 9 roky 2 dny

    po letošní návštěvě Šumavy přidávám pár postřehů a navazuji na tento článek
    ... diskuse o NP Šumava nutí hledat argumenty a podněcuje výzkum. poznatky z vývoje přirozených smrčin, je třeba pozměnit i pohled na vývojové cykly v lese...
    Stačí si zkusit na vlastní smysly... doslova oči uši nos :-)... udělat si zážitkovou cestu zdánlivě uschlým lesem, kde se ve stínu pomalinku k životu tlačí spousta makro i mikroorganismů, stromečků i mechů. Jen je potřeba odložit v lesnické školy vštěpované zásady, jak určovat přírodě tedy lesu, aby rostl v dopředu požadovaném tvaru a formě. Stačí se vnitřně smířit se skutečností, že příroda je silnější než člověk .... naštěstí a přemýšlet o složitých vazbách lesního prostředí. Lesník musí být především ekologem a až poté technokratem co musí konat podle pouček hospodářského úpravnictví lesa, jinak je sám proti sobě a přidělává si jen další a další práci, když se odmítá smířit s přírodními procesy. Šanci jak pozměnit lesnickou praxi a náhled na další hospodaření v lesích všeho druhu od národních parků přes lesy zvláštního určení až po ty hospodářské vidím mimo jiné i ve změně stylu a zaběhnutých pouček na lesnických školách.

  • Proč je výsadba buku na holiny chybou   Před 9 roky 3 dny

    nebudu se pouštět do odborné diskuze o zalesňování holin, ale chci vyjádřit pochvalu na nový vzhled přírodě blízkého lesnitví, nezbývá než říci "prima stránky" a současně popřát autorům mnoho zdaru v zelené síti :-) Doufám, že se do diskuze nad zajímavými lesnickými tématy zapojí i naši revírníci a lesníci společně s laickou veřejností... diskuzí se tříbí názory a osvěty o tom co se děje v lese a jak vše souvisí se vším není nikdy dost... Tak dobré světlo jak říkají fotografové....

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.prirozenelesy.cz

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému