Poslední komentáře

  • Zalesňování holin jinak   Před 8 roky 3 týdny

    Ekologie obnovy narušených míst
    V. Obnova lesních ekosystémů. Strana 212-215
    http://ziva.avcr.cz/?c=1500

  • Nakladatelství Stehlík   Před 8 roky 4 týdny

    Je to milé dílko. Krásné fotky a moudré texty.

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 8 roky 7 týdny

    Kdysi mi říkal jeden kolega typolog starší generace, proč si myslí, že je dnes tolik bezu v prosvětlených smrčinách a na pasekách: protože se po válce přestalo s čižbou. Nebo: jednou jsem nechal na zahradě hromadu větví z ovocných stromů přes celou zimu, a na jaře jsem byl udiven množstvím "guána" v té hromadě. Myslím, že pokud jde o zmlazování jeřábu, spolupůsobení ptáků a podmínek pro jejich vysedávání se hrubě podceňuje. Když se sejdou podmínky, lehce vznikne situace, kdy množství vzešlých semenáčků a tlak zvěře se "protne" tak, že zmlazení začne masově odrůstat. A pak je to úchvatné.
    Na jednom našem revíru se tak sešlo proředění smrčin kůrovcem a václavkou, masová příprava půdy v ředinách a na holinách, tlak revírníka na snížení stavů srnčí zvěře a přestal mít problém se zalesňováním po kalamitách - hlavní dřevina (zde BO) se mu skoro všude zmlazuje. To v Česku není obvyklé, ale není to nemožné!
    Zdraví
    M.Košulič

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 8 roky 7 týdny

    Na väčšine územia Tatier je stav zveri obdobný ako všade inde - teda do veľkej miery navýšený. Ani v Tichej a Kôprovej doline to nie je inak, i keď tu funguje pomerne výrazná regulácia, najmä prostredníctvom vlkov. V auguste sme našli pri potoku strhnutú jelenicu na ktorej sa kŕmil trojročný medveď :) . Ohryz jarabín je vidieť aj tu ale väčšinou len v rámci stojacich kalamít. V rámci vetrom vyvrátených plôch je to samozrejme iné.
    .
    Mňa najmä zarazila obrovská miera zmladenia jarabiny v kontexte pôvodu semien. Je pravda, že v rámci hornej hranice lesa sú rozsiahle porasty jarabiny a teda zdroj je zrejmý, avšak nevedel som si predstaviť, aká veľká populácia plodožravých vtákov by musela byť v TaK, aby dokázala zasemeniť také obrovské územie často vzdialené od zdroja niekoľko km. Predpokadal som, že semená prežívajú v pôde v semennej banke dlhšiu dobu, a teda, že zmladenie je zabezpečené prostredníctvom niekoľkých generácií jarabinového semena. To však kolidovalo s klíčivosťou semien v podmienkach lesných škôlok. Kolega Karol Kaliský mi hovoril o obrovských kŕdľoch drozdov, ktoré na jeseň poletujú po oboch dolinách, avšak ani on si nevedel predstaviť, žeby tieto kŕdle cielene vylučovali práve nad aktuálne vzniknutými kalamitami :)

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 8 roky 8 týdny

    "Predpokladám, že takáto hustá vrstva jarabín bude v budúcnosti selektovať smrekové zmladenie presne v intenciách prosperovania klimaxových fenotypov smreka (snáď aj jedle)"
    Souhlasím! Situaci v Tatrách neznám, ale tak husté zmlazení JR, jaké je na Vašich fotkách, jsem na Šumavě nikde neviděl. I když pod rozpadajícími se porosty a zvlášť na plochách s ponechaným kalamitním dřívím bez zásahu je zmlazení jeřábu mnohem hustší. Souvislý zapojený přípravný porost ale asi ani tam nevytvoří, nicméně skupinky a hloučky ano. Výsledkem v budoucnu může být pestrá směs genotypů smrku aj. klimaxových dřevin, což nebude na škodu. Vůbec pestrost zmlazení co do dřevin i rozměrů a hustoty je pod uschlými porosty podstatně vyšší (ale ne takový koberec, jak je na Vašem snímku), samozřejmě s výškou hustoty a dřevin ubývá. Omezení vlivu zvěře mezi popadanými stromy je evidentní. V tomto ohledu (stavy zvěře) jsou asi na tom Tatry podstatně líp, nebo se mýlím?
    Váš blog je mi potěšením, a až pojedete kolem, stavte se:-)

  • Nový pohled na vývojové cykly?   Před 8 roky 8 týdny

    Dnes idem do slovenskej televízie diskutovať na otázku, čo čaká Tatranské lesy a takpovediac som ešte raz nahliadol na Vaše stránky za účelom inšpirácie a potvrdenia si vlastných stanovísk. Vo všeobecnosti musím povedať že Vaše články sú pre mňa veľmi podnetné a bol by som rád, keby názory na pestovanie lesa, ktoré prezentujete, si osvojila čo najširšia lesnícka obec.
    .
    Rád by som zareagoval na jednu pasáž, ktorú uvádzate v článku o vývojových cykloch lesa: "Přírodní výběr však musí mít dostatečnou intenzitu a trvání. Toho se však nárostům v mrtvém lese nemůže dostat v odpovídajícím rozsahu, protože stupeň zastínění uschlým stromovým patrem rychle klesá. Proto patrně nemůže pod suchým lesem k požadovanému typu přírodního výběru dojít. To znamená, že nakonec pravděpodobně opět převládnou pionýrské genotypy se svými nechvalně známými vlastnostmi vedle těch dobrých (krátký věk, rychlá kulminace růstu, rychlé stárnutí, vyšší náchylnost k nemocem atd.)."
    .
    Poznám problematiku so stojacou lykožrútovou kalamitou najmä zo situácie v Tichej a Kôprovej doline v Tatrách a musím povedať, že úplne nezodpovedá tomuto scénaru. Je pravda, že zmladenie klimaxovýxh drevín (najmä smreka) je v suchom poraste obrovské, ale kontrastne k situácii napr. na Šumave sa vyvíja v tieni veľmi vitálnej vrstvy pionierskej jarabiny. Je to priam neuveriteľné, ale niekoľko rokov po odumretí porastu dosahuje zmladenie jarabiny neuveriteľné hodnoty, aj keď pred narušením smrekového porastu rástla pod kompaktným smrekovým zápojom len v stopovom množstve. Predpokladám, že takáto hustá vrstva jarabín bude v budúcnosti selektovať smrekové zmladenie presne v intenciách prosperovania klimaxových fenotypov smreka (snáď aj jedle). Nejaké obrázky zo situácie mám zavesené na svojom blogu http://wiezik.blog.sme.sk/clanok.asp?cl=203067&bk=89046 Dávam do pozornosti najmä druhý obrázok, zachytávajúci súčasné zmladenie jarabiny vzniknuté po rozpade smrečiny v roku 2007.
    .
    S pozdravom a prianím úspechu v ďalšej práci
    Michal Wiezik

  • Zalesňování holin jinak   Před 8 roky 13 týdny

    http://www.vesmir.cz/clanek/lesy-v-globalnim-kolobehu-uhliku

    Dobrý den, další zajímavý článek o důležitosti lesů v časopise Vesmír.
    Fagusius

  • Ammon: Výběrný princip   Před 8 roky 16 týdny
    GZ

    Děkuji za názor a tip na knihu.
    O vyhlášení GZ rozhoduje orgán veřejné správy na návrh vlastníka lesa nebo z vlastního podnětu. Zákon č. 149/2003 Sb, §19, odst. 2, ke stažení např. na http://www.uhul.cz/legislativa/. Zde a v prováděcí vyhlášce jsou i podmínky, které musí splňovat území navržené za GZ.
    Příslušným OVS je v tomto případě kraj.
    Zdraví
    Milan Košulič

  • Ammon: Výběrný princip   Před 8 roky 16 týdny

    Vážený pane Milane, děkuji Vám za informaci o knize. Je rozhodně velice čtivá, zejména mne zaujaly pasáže lesní ekonomiky u výběrných lesů a hodnocení podle tabulek, které vycházejí ekonomicky velice výtečně. Dále, v kombinaci s knihou Obhospodařování bohatě strukturovaných a přírodě blízkých lesů, se dá dojít k přesvědčení, že lesnictví postupuje ke své "lidské tváři" i k ekonomické stabilitě právě tímto směrem, tedy přírodě blízkým s důrazem na potřeby Přírody. Princip nikdy nevykáceného a trvale obnovovaného lesa je vskutku geniální. Také mne velice zaujala Vaše kniha 101 otázek a v ní mimo jiné i přístup k těžbě větších tlouštěk. za sebe mohu říci, jenom se toho nebát a začít tímto směrem, kdo dříve začne, toho nástupci budou mít stabilnější lesy. Kdo setrvá na smrkové šabloně, jeho nástupcům zůstanou jen oči pro pláč v dalších letech nastupujícího oteplování z důvodů degradace smrku. Dovolil bych si doporučit knihu Milana Gryndlera vydanou v nakladatelství Academia, Mykorhizní symbióza. I tato literatura působí doplňkově k předcházejícím knihám. Nakonec bych na Vás měl otázku, zda může běžný občan požádat o vyhlášení genové základny jedle bělokoré v hospodářském státním lese. Jaká je minimální rozloha a komu se to předkládá k vyhlášení? Děkuji Vám a pěkný den, Fagusius

  • Zalesňování holin jinak   Před 8 roky 21 týdny

    Děkuji za informaci a za pochvalu.

  • Zalesňování holin jinak   Před 8 roky 21 týdny

    Vážený pane Milane, děkuji Vám, že provozujete tyto stránky na povznesení přírodních lesů a rady pro lesní hospodáře, vlastníky lesů a milovníky fenoménu přírodě blízkého lesnictví v naší vlasti. Omlouvám se, pokud tento příspěvek vkládám na nesprávné místo Vašich stránek, ale mohlo by Vás to zajímat. Dnes, respektive již 23.6. vyšlo 3. číslo časopisu Živa, (3/2009, strana 103-106) je tam článek Děvínské lesy od středověku do současnosti. Také porovnání z anglických zemí. Je popisováno pařezové hospodaření na svazích Děvína u Mikulova od minulosti po současný stav. Připojeny i pěkné obrázky.
    Pěkný den,
    Fagusius

  • Z výzkumu sukcese   Před 8 roky 21 týdny

    Těch prací vzniklo samozřejmě více, například z výzkumu v Doupovských horách - J.Vojta et al., od prof. Pracha existuje také více publikací.

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 21 týdny

    Anonyme, tento web je moderovaný a platím si ho sám. Uveďte prosím věcné argumenty nebo Váš příspěvek smažu.
    Milan Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 21 týdny

    Vy by jste chtěl zdůrazňovat nutnost ochrany přírody v zemích třetího světa zrovna na příkladu Šumavy?! Nechť stojí při deštných pralesích všichni Svatí...jestli se vlády rozvojových zemí nechají inspirovat , tak to budou pralesy potřebovat...

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    Tam není nic, co by jednoznačně vyvracelo moje argumenty. Že se bezzásahové lesy budou vyvíjet jinak, než bychom si přáli, to je mi jasné. I to, že naprostou odolnost vůči všemu taky nezískají. Bude to jednou prales se všemi vlastnostmi, které člověku - hospodáři - vždycky na pralesu vadily. My chceme poučovat národy v "třetím" světě, aby neničily zbytky přírodních lesů, a sami nejsme ochotni u sebe doma akceptovat kousek takové přírody?
    Pokud jde o místní obyvatelstvo, souhlasím, že jeho většinový souhlas by měl být získán. Ostatně myslím, že NP dnes více lidem práci dává než bere. Nemyslete si, že dřina v lese s pilou či motykou je něco, po čem šílí kdovíjak mnoho lidí. I na Šumavě. Ti odpůrci NP, kteří jsou nejvíc slyšet, určitě zvláštním zájmem o místní lidi netrpí.
    M.Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    S tím trouchnivějícím dřevem máte pravdu.Co se týče té studie…kdysi jsem jednu o porovnání zadržování srážek na několika plochách četl…nebyla však z NP a bohužel si nemohu vzpomenout kde jsem jí četl…ale pokusím se jí někde objevit…co se týče přirozeného zmlazení , tak nejsem žádný odborník abych mohl soudit , jestli se v NP vyvíjí zdárně či ne , to samé platí o tom jak se bude přirozené zmlazení vyvíjet v budoucnu…o tom si opravdu netroufám diskutovat , nicméně rád bych citoval dvě části z článku uveřejněného v LP- Ing. Milan Košulič st. LP 2/08 : 1…Zásadní, velký rozsah bezzásahových území (např. ve všech zónách národních parků), ať je to kdekoliv, je podle mě ve střední Evropě škodlivý. Důvod: takový vývoj lesa potenciálně obsahuje i takové přechodné vývojové fáze (stadia), které jsou vysoce labilní, a dosažení závěrečného stabilního typu lesa mohou výrazně oddálit s nepředvídatelnými riziky, pro „civilizovanou“ oblast takového výskytu z různých důvodů málo přijatelnými, resp. přirozená sukcese může být nejistá, někdy velmi dlouhá… 2…To znamená procesy, které mohou trvat spíše dlouho: např. podsouvání smrku pod přípravný les z břízy nebo borovice po kalamitním rozpadu předchozího lesa v boreální tajze, které se vysoké polohy Šumavy podobají, trvá spolu s dalším spontánním vývojem až 200 let (Míchal 1999). A takovou podobnost lze na Šumavě předpokládat, jelikož se tam vyskytuje mnoho druhů organizmů s afinitou k boreálnímu biomu. Proto se domnívám, že současná radost z dobrého zmlazování smrku pod suchým lesem bude dříve nebo později zkalena uvedeným vývojem. Nevidím proto ani žádný zvláštní důvod k velkému zdůrazňování předností obnovy pod suchými porosty, protože je to cesta k cílenému stavu různověkého stabilního horského lesa asi dlouhá.
    V zájmu objektivity však nutno dodat, že z hlediska přirozeného vývoje je lhostejné, jak dlouho bude vznikat stabilní závěrečný les, protože pro přírodu nehraje čas žádnou roli. Z hlediska zájmů místních obyvatel a principu předběžné opatrnosti, pro riziko lokálních možných změn biomu, by to však nemělo trvat příliš dlouho; dokonce ani v ekosystému národního parku snad ne déle než 50–100 roků. I to je dost pro to, aby člověk v této věci měl uměle, aspoň částečně zasáhnout podpůrnými opatřeními a pečlivě zvažovat, kde vývoj ponechá na samotné přírodě. To „částečné zasahování“ znamená nejméně doplňování chybějících klimaxových listnáčů a jedle.
    Když už byl zmíněn zájem místních obyvatel...tak ten považuji za nejdůležitější v celé problematice NP Šumava...to oni by měli rozhodovat o dění na Šumavě.

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    Na holinách je narušený vodní režim, ale uschlý les, kde je veškeré dřevo ponechané na místě, není holina. Tam je velmi rychle zapojená přízemní vegetace, víc než pod zapojenou smrčinou, ale to jistě víte taky. Kromě toho trouchnivějící dřevo je významnější pro zadržování vody, než cokoliv jiného. Eroze by hrozila při vyklizování dřeva, při extrémní pastvě koz ap., taková situace v bezzásahových územích na Šumavě není. Argumentace zhoršeným vodním režimem a hrozbou eroze je podle mě chybná. Je nějaká studie, která by Váš názor v této věci opravňovala? Ani skalní odpůrci bezzásahovosti o tom moc nemluví.
    Pokud jde o ty sousední vlastníky, mezi nimi a bezzásahovými zónami je pokud vím velká plocha, kde Správa NP normálně těží a asanuje a podle všeho vzorově.
    Schägl: mám informace, že to s tou škodou možná tak jednoznačné není. Ale nevím toho tolik, abych mohl soudit.
    Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    A ještě bych se Vás rád zeptal jak by jste se k této problematice stavěl Vy , kdyby jste hospodařil v těsné blízkosti NP Šumava?

    Josef Brož

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    V první řadě bych se měl asi omluvit…že jde o pokus jste skutečně nenapsal(že jde o pokus tvrdím já). Pouze jsem si špatně vyložil, když jste napsal že NP je pro Vás „obrovský zdroj ponaučení a motivace“ , že je v NP vidět jak to funguje v lese ponechaném osudu , a že v malých rezervacích to není tak zřetelné.... Les ponechaný osudu mi jako pokus připadá. Stejně tak já jsem nenapsal , že se můj názor opírá o studii z bezzásahových území. Je to pouze můj názor a jen jsem chtěl podotknout , že se na holinách obecně , zásadně mění vodní režim , nehledě na možnost eroze. Ponechávání dřevní hmoty k rozpadu samozřejmě podporuji , jako ornitolog bych ho rád viděl i v hospodářských lesích(doupné stromy). Nicméně ponechání celých porostů mi připadá zbytečné. A hospodářské ztráty bohužel nejsou jen v NP. Např. v lesích kláštera Schlägl činila škoda v důsledku hospodaření správy NP Šumava přes 1 milion euro (J.Wohlmacher LP-10/08)

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    Viděl. Nebudou přírodě blízké, nýbrž přírodní. Hospodářské ztráty z důvodu ponechání dřeva k přirozenému rozpadu v národním parku? NP tu přece nejsou pro dřevo! A jestli jsem někde napsal, že jde o pokus, pak jsem se mýlil nebo přeřekl nebo to bylo v určitém kontextu, který si nepamatuji. Konkrétní studie hydrických poměrů z bezzásahových území neznám, můžete mi nějakou doporučit?
    V lese, byť člověkem pozměněném, to jde i bez lesníků, a tomu Vy nevěříte, kdežto já ano, to je základní rozpor. Někdy se také říká, že les nás nepotřebuje, to my potřebujeme les.

    Nicméně sousedním hospodářským lesům kůrovci z bezzásahových území problémy bezesporu působí.

    Zdraví
    Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 22 týdny

    Vážený pane Košulič,
    považuji Vás za vynikajícího lesníka a z pozice studenta si nemůžu dovolit oponovat Vám.Nicméně s Vaším názorem nemohu souhlasit.Velkoplošným rozpadem šumavských porostů došlo k obrovským hospodářským ztrátám,zcela se zněnily hydrické poměry na holinách a první zóna se stala "semeništěm" kůrovce pro hospodářské porosty v okolí NP nejen na české straně,což jistě víte.Sám jste uznal že se vlastně jedná o jakýsi pokus.Bohužel nevydařený....Nedojít k vyhlášení bezzásahových území a obnovovat šumavské porosty podrostně,mohli jsme se na Šumavě dočkat přírodě blízkých lesů.Jak vypadají šumavské porosty dnes jste viděl....

    Josef Brož

  • Ammon: Výběrný princip   Před 8 roky 24 týdny

    U nás je nenajdete. Možná Klepačov, objekt MZLU. Obraťte se na předsedu Pro Silva Bohemica Tomáše Vršku, kontakt zde: http://inldf.mendelu.cz/ProSilvaBohemicaica/zakladni-informace.

  • Ammon: Výběrný princip   Před 8 roky 24 týdny

    Je to pěkná kniha. Nevíte prosím někdo o výběrných porostech, kde se takto už nějaký ten pátek hospodaří a kam je možné se jet podívat? U nás jsou všechny porosty ještě ve stadiu převodu a do Švýcarska je to dosti daleko.S pozdravem Hubík

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 25 týdny

    Vaše pocity Vám nechci vyvracet. Já se taky netajím názorem, že k přijetí pozitivního postoje k ponechání části lesů přirozenému vývoji musí být člověk naladěn. Na rozdíl od Vás žiji a pracuji mnoho let v prostředí, kde se snažíme přirozené procesy uplatňovat v běžném hospodaření. Proto když vidím, jak to funguje v lese opravdu ponechaném osudu jako na Šumavě, je to pro mě obrovský zdroj poučení a motivace (rezervace jsou většinou příliš malé, příliš staré a není tam vidět ten přechod od hospodaření k nehospodaření nebo se tam naopak kůrovcové stromy těží). Tím nemyslím, že by se měly nechávat hospodářské lesy bez péče, to je snad jasné. Ale my dnes určité přirozené procesy potlačujeme, místo abychom jich využívali k našemu prospěchu. Často je to proto, že vůbec nevíme, jak to v přírodě funguje a co vůbec můžeme využít, aby to bylo účinné, tedy levné a výnosné.
    Tu trasu, kterou popisujete, jsem prošel vloni a mám z ní také fotky.
    Milan Košulič

  • Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech   Před 8 roky 25 týdny

    Děkuji moc za odpověď. Ráda bych s Váma polemizovala, ač nejsem lesník - ale tak jako já se starám o lidské tělo a duši, tak se pravděpodobně Vy staráte o své stromy...
    Zítra posílám fotky ze Šumavy z minulých týdnů, ty nejstaší jsou z ledna.
    Když jdete vrcholovou túru od Plechého, přes Trojmeznou, na Třístličník a posléze dolů do Nového údolí - je zřejmé že:
    Uschnul les se smrky , které byly vysázeny Schwarzenbergy
    ( stejnověké stromové patro), stejně jako prales, kde Schwarzenbergové netěžili-Lze z toho usuzovat, že kůrovec nerozlišuje mezi "odolnými" resp. stejnověkými a "neodolnými" smrky. Sežere všechno. Do takových výšek cca 1300 metrů asi moc spárkaté nevyleze a už vůbec ne v zimě, nehledě na to, že skrze popadané mrtvoly stromů už nepřeskočí ani spárkatá. Jsou tak hustě popadané, že mezi nimi nemá šanci růst ani tráva. Na rakouské a bavorské straně, která "padla o několik let dříve" jsou buďto holiny nebo řídce stojící souše a tu a tam u pařezu uměle vysazený smrček. Trvám na tom, že život lesa se pozná podle přírodní energie, kterou je schopen živý les produkovat. Uschlý les neprodukuje žádnou. Není to o životě, ale o člověkem dopuštěné smrti. Tam, kde je dostatek světla a vláhy, bujně roste borůvčí a jeřáb, přirozené zmlazení (smrky - děti, které zůstaly po řádění kůrovce) - a jsou na tom podobně jako děti bez výchovné péče rodičů (tedy špatně...bez stínu, vystavené slunečnímu žáru, suchu a já nevím ještě čemu, stres z nich určitě odolné smrky neučiní)- na rakouské straně už jsou holiny(smrky tam popadaly pravděpodobně nejdříve), na bavorské straně jsou řídké souše (kůrovec tam pracoval o něco později) a na české straně jsou pralesovitě neprostupné souše, kde nepřežil snad již žádný smrk mající 15 cm v 1,3 m nad zemí - a pokud ano, tak zcela ojediněle. Reprodukci rozhodně nezajistí. Vše je dokonale sežráno kůrovcem, nikoli spárkatou. Tam opravdu není život, nejsou tam reprodukce schopné smrky a pokud náhodou je jich pár na hektar, za půl roku tam nebude ani těch pár. Protože kůrovec s požehnáním managementu Parku dokončí dokonale destrukci celého stromového patra. A bylinné patro zničí sluneční žár, sucho, větry stejně jako je tomu na rakouské či bavorské straně. O tom už se nemá cenu bavit. Ale co byste jako lesník a ekolog dělal se zbytky živé Šumavy, kteru ohrožuje kůrovec přinejmenším tolik jako spárkatá ? Nic? Nebo byste asanoval kůrovcová oka? Co byste dělal?

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.prirozenelesy.cz

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému