články

Bouřlivá diskuse o NP Šumava nutí hledat argumenty a podněcuje výzkum. Některé poznatky z vývoje přirozených smrčin nasvědčují tomu, že je třeba pozměnit i pohled na vývojové cykly ve smrkovém horském lese. Dosud byl poměrně zjednodušeně rozlišován tzv. malý a velký vývojový cyklus. Tak jednoduché to však není.

V úzkém kruhu členů evropského výboru sdružení PRO SILVA bylo zpracováno prohlášení, které v mnohém rozšiřuje a zejména konkretizuje zásady, které byly vyhlášeny při ustavení sdružení v r. 1989 ve Slovinsku a prohloubeny na 1. kongresu PRO SILVA, konaném v r. 1993 v Besançonu. Toto prohlášení, provázené fotografiemi, má vyjít v podobě reprezentační brožury nejpozději na podzim t.r.

V Německu po orkánu Lothar v r. 1999 začalo mnoho vlastníků lesů uvažovat o obnově kalamitních holin jinak. Jeden z návrhů spočívá v zakládání listnato­‑jehličnatého nebo listnatého smíšeného lesa s přimíšenými cennými listnáči. Jde o reakci na změněné rámcové podmínky přírodní, hospodářské a společenské.

V ČR se ročně vysází cca 7 mil. dubových sazenic, což odpovídá cca 700 ha zalesněné plochy. Sází se převážně na holinách, často i po velkých kalamitách. S dubem (zimním a letním) se zachází jako s pionýrskou dřevinou. To je však chyba, která může poznamenat budoucí osud významné domácí dřeviny a s ní i osud českého lesnictví.