Disturbance neboli narušení

Disturbance (narušení) je pojem, kterým v ekologii společenstev označujeme událost, která odstraní organismy, spontánně nebo uměle, a vytváří tak prostor pro kolonizaci jedinci stejného nebo jiného druhu. Narušení pak se změněným prostředím vyvolává na nový ekosystém jednak nepříznivé, jednak příznivé vlivy, takže se projevuje i evolučně. Podle mého názoru je nutné stále vysvětlovat, co se děje jak v lesích přírodě bližších, tak přírodních, a porovnávat jejich stav a procesy s lesy hospodářskými.

Výběrný les a vichřice

Největším břemenem lesů střední Evropy jsou nesporně následky vichřic. V pasečných lesích dosahují kalamitní těžby desítky procent celkové těžby, kdežto v lesích výběrných řádově méně. Zdá se, že lesníci to dosud málo berou na vědomí, ačkoliv to je dnes třeba mnoha švýcarským vlastníkům lesa zcela jasné a výběrně hospodaří. Přitom jde o jedinečnou, snad vůbec nejlepší prevenci škod větrem. Proč se to u nás tak přehlíží a vůči výběrnému lesu je tolik chladu? Nemohu proto nepřipomenout přednosti, jimiž výběrný les (dále jen VL) vyniká mimo jiné i v ochraně proti vichřicím.

Proč je výsadba buku na holiny chybou

Zprávy o zalesňování holin bukem čtu často. Dokonce v tak renomovaných odborných časopisech jako je Lesnická práce a Lesu zdar. Vždy jsou bez odmítavého komentáře vydavatele. Ekologického lesníka z toho mrazí v zádech. Zdaleka nejde o malichernou věc, specialitu věčně rebelujících lesníků, sentimentalistů hledících bláznivě „daleko dopředu“. Ale nepředbíhejme.

Z výzkumu sukcese

Dnes každému vzdělanému lesníkovi netřeba vysvětlovat podstatu sukcese. Většina však o ní ví jen teoreticky, ačkoliv kolem jejích viditelných projevů chodíme v lesích denně. Nevzpomínám si, že bych kdy v naší literatuře četl o vědeckém šetření o sukcesi v ČR, kromě práce autorů PRACH - PYŠEK (1998) /1/. Proto jsem s potěšením uvítal zprávu z kolokvia o zkušenostech se zalesňováním kalamitních holin po vichřicích „Vivian“ a „Wiebke“ (1990) v SRN, a mezi tím i informaci o vědeckém šetření o sukcesi /2/, aby mohla být využita na kalamitních holinách po vichřici „Lothar“ z 26.12. 1999.

Nový pohled na vývojové cykly?

Bouřlivá diskuse o NP Šumava nutí hledat argumenty a podněcuje výzkum. Některé poznatky z vývoje přirozených smrčin nasvědčují tomu, že je třeba pozměnit i pohled na vývojové cykly ve smrkovém horském lese. Dosud byl poměrně zjednodušeně rozlišován tzv. malý a velký vývojový cyklus. Tak jednoduché to však není.

Syndikovat obsah

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.prirozenelesy.cz

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému